Obyvatelstvo

Tabulka č. 1: Srovnání populačního vývoje Středočeského kraje a České republiky v letech 2000-2006

                       (údaje v promile)

Srovnání populačního vývoje okresů v rámci Středočeského kraje

Nejpříznivější vývoj z hlediska počtu obyvatel zaznamenávají okresy v nejbližším zázemí metropole Praha – východ a Praha – západ, které stěhováním v letech 2001 až 2004 získávaly průměrně 22,8 respektive 28,4 ‰ a i letech 2005 a 2006 dosáhl migrační tok více než 3000 přistěhovalých (např. v roce 2005 migrační přírůstek v okrese Praha-západ činil 42,1 ‰ ). Právě tyto dva okresy jsou na tom nejlépe i z hlediska přirozené měny – právě zde v roce 2004 došlo k prvnímu zvrácení negativního trendu, kdy se narodilo o 64 (Praha-východ) respektive 69 (Praha –západ) více lidí, než zemřelo. Rok 2006 ukazuje lepší demografickou situaci na většině území kraje – přirozenou měnou ztrácejí již jen okresy Benešov, Kladno, Kutná Hora, Příbram a Rakovník. Právě tyto oblasti představují okrajová území kraje, která ale přesto v posledních letech nejsou postižena emigrací obyvatelstva, a tak mírný migrační přírůstek vyvažuje úbytek přirozenou měnou.

 Kvalitní lidské zdroje jsou jedním ze stěžejních faktorů možnosti rozvoje regionu, přičemž vzdělanostní strukturu obyvatel lze považovat za jeden ze základních ukazatelů vyspělosti společnosti. Srovnáme-li podíl vzdělaných lidí ve Středočeském kraji s ostatními částmi státu, zaujímal náš kraj v roce 2005 6. místo v podílu středoškoláků s maturitou v součtu s vysokoškoláky a  9. místo v podílu vysokoškoláků. Jeho pozice se ale v průběhu posledních let vlivem migrace pozitivně mění s tím, že tato změna je nejpříznivější v zázemí Prahy.

Tabulka č. 3: Srovnání vzdělanostní struktury obyvatel Středočeského kraje a České republiky v roce 2005

                       (obyvatelé starší 15 let)  

Počet zaměstnanců v ekonomických subjektech se sídlem na území kraje bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců představoval v 1. až 3. čtvrtletí 2006 více než 281 tis.osob (fyzických), což bylo o 1,4 % více než ve stejném období minulého roku. K nárůstu zaměstnanců došlo zejména ve výrobě motorových vozidel (9,8 %), výrobě nábytku, vydavatelských činnostech, činností v oblasti nemovitostí a ve výrobě zdravotnických a optických přístrojů. Naproti tomu nejprudší pokles byl zaznamenán ve finančnictví a v zemědělství. Nárůst počtu zaměstnanců ve Středočeském kraji převyšuje průměrný nárůst v ČR o 0,1 procentního bodu. K přírůstku počtu zaměstnanců došlo v devíti ze čtrnácti krajů ČR.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda v přepočtu na plně zaměstnané dosáhla v kraji výše 19 891 Kč a vzrostla proti 1. až 3. čtvrtletí předchozímu roku o 6,6 %. Vysoce nadprůměrnou mzdu, převyšující 38 tis. Kč, vykazuje tradičně odvětví finančního zprostředkování. Nejnižší mzda v odvětví ubytování a stravování nedosahovala ani třetiny této mzdy. Z hlediska územního má Středočeský kraj průměrnou mzdu nižší o 356 Kč než je průměr v ČR. Je to sice po Hl.m.Praze druhá nejvyšší průměrná mzda mezi kraji v ČR, ale průměrná mzda v Praze je proti našemu kraji o 5 624 Kč vyšší.

Podle výsledků šetření dosáhl ve 3.čtvrtletí roku 2006 počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve Středočeském kraji 567,9 tisíc, z toho bylo 326,0 tisíc (57,4 %) mužů. V porovnání se stejným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost v kraji zvýšila o 2,4 %.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém a dalším zaměstnání 9,2 tisíce osob, z toho bylo 54 % mužů. Oproti stejnému období minulého roku došlo k poklesu počtu osob této kategorie o 4,1 tisíce osob, tj. o 30,8 %. Z počtu 24,6 tisíc osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvořily více než tři čtvrtiny ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15-ti let v %) dosáhla za obě pohlaví 60,0 %, přičemž u mužů činila 70,0 % a u žen 50,5 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS činil ve 3. čtvrtletí 2006 celkem 26,9 tis. osob, z toho 15,3 tisíce, tj. 57 % tvořily ženy. Proti stejnému období minulého roku došlo k poklesu počtu nezaměstnaných o 5,4 tisíce, tj. o 16,7 %. Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla podle výsledků výběrového šetření 4,5 % a zaznamenala tak pokles oproti stejnému období minulého roku o jeden procentní bod.

K 30.9.2006 bylo na úřadech práce v kraji evidováno 36 428 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 57 % žen. Oproti stejnému období minulého roku klesl počet uchazečů o 10,9 %. Ke snížení počtu nezaměstnaných došlo ve všech okresech kraje, nejvíce v okrese Praha-východ (o 19,6 %) a Kolín (o 13,7 %)

Míra registrované nezaměstnanosti zjištěná k 30.9.2006 na základě evidence MPSV činila 5,50 a proti stejnému datu roku 2005 poklesla o 0,8 procentního bodu. Snížení míry nezaměstnanosti vykazuje všech dvanáct okresů kraje. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v okresech Kolín a Kladno. Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v okrese Kutná Hora (8,2 %), následují okresy Nymburk (7,9 %) a Kladno (7,8 %). Nejnižší míru nezaměstnanosti (pod 3 %) vykazují tradičně okresy Praha-východ (2,3 %) a Praha-západ (2,4 %).

Z celkového počtu neumístěných uchazečů o práci poklesl počet žen o 9,7 %, počet osob se zdravotním postižením klesl o 6,1 %. Neumístěných absolventů škol, kteří vstupovali na trh práce a hledali své první zaměstnání prostřednictvím úřadů práce, bylo k 30.9.2006 evidováno 3 164 osob, což bylo o 10,9 % méně než před rokem. Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tvořili téměř třetinu z celkového počtu neumístěných, jejich počet se oproti konci stejného měsíce roku 2005 snížil o 9,0 %.

Počet volných pracovních míst k 30.9.2006 činil 11 533, na jedno volné pracovní místo tedy připadalo 3,2 uchazeče oproti loňským 5,4. Proti stavu před rokem počet volných míst vzrostl o 52,2 %, pro občany se zdravotním postižením se počet volných míst zvýšil o 165 %.

zdroj: ČSÚ