Nacházíte se: Úvodní strana / Odbory / Kultura a kulturní dědictví / Archeologie

Ochrana archeologického dědictví

Archeologie - seznam kapitol (skrýt)

Ochrana archeologického dědictví

pozůstatky ostrovského kláštera Český stát se i na mezinárodní úrovni zavázal chránit archeologické dědictví. Stalo se tak jeho přistoupením k Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy (Maltské konvenci). Úmluva pojímá archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia. Za archeologické dědictví Úmluva považuje veškeré pozůstatky a objekty a jakékoli jiné stopy po lidstvu z minulých období a  

1. jejichž uchování a studium umožňuje vysledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí,

2. o nichž jsou hlavními zdroji informací vykopávky nebo objevy a další metody výzkumu lidstva,

3. které jsou situovány na jakémkoli místě, které spadá pod jurisdikci Stran úmluvy.

přemyslovské hradiště budeč Do archeologického dědictví se zahrnují stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou. Součástí archeologického dědictví jsou například i zásypy kleneb.




Záchranný archeologický výzkum

plošný záchranný archeologický výzkum v trase komunikace V případě, kdy hrozí zničení a ztrata informací o archeologickém dědictví památkový zákon v § 22 odst. 2 upravuje zvláštní postup. Pro ochranu archeologického dědictví stanoví, že pokud se má provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu, oprávněné organizaci  popř. osobě oprávněné k výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na území s archeologickými nálezy provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Takovou činností může být trhání pařezů, pohyb těžké techniky po pozemku a pod.


Zákon rozlišuje dvě varianty záchranného archeologického výzkumu:

1. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník.

2. V případě, že nutnost provedení záchranného archeologického výzkumu byl vyvolán činností fyzické osoby nebo fyzické osoby podnikající, ale nikoliv v souvislosti s jejím podnikáním, pak hradí náklady subjekt provádějící archeologický výzkum.

knovízká keramika
Stavebník nebo v případě jiné činnosti osoba, jež bude zásahy do území s archeologickými nálezy provádět, je povinna svůj záměr oznámit Archeologickému ústavu Akademie věd již v době přípravy stavby (nebo přípravy jiné činnosti). Cílem je vytvořit dostatečný prostor, aby mohlo být činností člověka ohrožené archeologické dědictví vědecky prozkoumáno popř. vyzvednuto.


keramika bylanské kultury


Záchranné archeologické výzkumy může provádět Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Praha, v.v.i.  nebo oprávněné organizace, což jsou nejčastěji místní muzea. Vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie může archeologické výzkumy provádět i osoba z členského státu Evropské unie. Památkový zákon ji nazývá osobou oprávněnou k provádění výzkumů.

 

středověké pohřebiště v lysé nad labem Ustanovení §23b odst. 1 č. 20/1987 Sb., památkového zákona umožňuje (nikoliv nařizuje) kraji vydat svým nařízením po dohodě s ministerstvem kultury plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části území. V plánu území s archeologickými nálezy by měla být vyznačena území, na nichž se vyskytují nebo se mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy. Vlastníci ostatních pozemků v plánu uvedených, tj. pozemků, kde se archeologické nálezy dle plánu nevyskytují, nemusí oznamovat Archeologickému ústavu stavební či jinou činnost na svých pozemcích, jak je obecně stanoveno v § 22 odst. 2 památkového zákona. Zůstává jim však povinnost hlásit náhodný nebo nepředvídaný nález.

archeologický výzkum nepodsklepeného domu Vzhledem k tomu, že na území Středočeského kraje nejsou  nařízením kraje žádné plány území s archeologickými nálezy vymezeny,  platí, že celé území Středočeského kraje je obecně považováno za území s archeologickými nálezy vyjma míst vytěžených, popř. po těžbě rekultivovaných. Informace o tom, zda se v konkrétním případě jedná o území s archeologickými nálezy, poskytne oprávněná organizace vždy za oblast své působnosti, popř.  Archeologický ústav Akademie věd ČR, Praha,v.v.i..


Náhodný archeologický nález

archeologické nálezy z berouna
Archeologické nálezy lze nalézt nejen při realizaci záchranných archeologických výzkumů, ale i náhodně, například při orání, při sázení stromků v lese nebo při stavbě na území, o kterém se předpokládalo, že se na něm  archeologické nálezy nenachází. Stejně jako zákon stanoví povinnost oznámit stavební či jiné práce Archeologickému ústavu rovněž stejně musí být oznámen náhodný archeologický nález. Ohlašovacích míst  je však více. Jsou jimi Archeologický ústav nebo nejbližší muzeum. Oznámení se děje buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu.  Nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl, musí nálezce nebo osoba oprávněná tento nález oznámit.

hlava keltského heróa
Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Důvodem je zachovat původní archeologické situace pro vědecký výzkum. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace jsou povinny učinit na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

kozoroh Nálezci náleží právo na odměnu. Speciálně ji upravuje památkový zákon místo obecné úpravy v občanském zákoníku. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má dále právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem.


Náhodný archeologický nález učiněný na stavbě

areál a okolí národní kulturní památky sázavský klášter Zvláštní režim upravující nakládání s nepředvídaně učiněným archeologickým nálezem obsahuje § 176 stavebního zákona. Dojde-li k takovému nálezu v souvislosti s výstavbou, stavebník je povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče. Zároveň musí  stavebník učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen a práce v místě nálezu musí přerušit. Stavební úřad v dohodě s příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče, popřípadě rozhodne o přerušení prací.

románská bazilika v tismicích a její okolí V případě, že hrozí nebezpečí z prodlení a pro ochranu archeologického dědictví nepostačují podmínky stanovené stavebním úřadem, může orgán státní památkové péče do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu stanovit opatření k ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě písemného souhlasu orgánu státní památkové péče.

 Stavební úřad může po dohodě s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit. Pokud by byl nález prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku může stavební úřad po dohodě s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit nebo zrušit. Stavebník má pak nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku odnětí nebo změny již přiznaných práv. Svůj nárok musí uplatnit u orgánu státní památkové péče ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.

 
Přejít na navigaci: